Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Lípa srdčitá Lípa srdčitá Lípa je náš národní strom a patří k oblíbeným rostlinám našich pěstitelů. U nás má tento strom velkou tradici a je obestřen až mystickou historií. V přírodě dosahuje velkých rozložitých korun, dosahuje výšky až 30m a tvoří statné, zaoblené pyramidální koruny nesené rovným nekdy ale rozvětveným až vícekmenným kmenem. Dožívá se stáří i několia stovek let. Kůra je zpočátku hladká,šedá, později přechází v popraskanou, nakonec podélnými zvlněnými brázdami protkanou,hrbolatou borku. Střídavé, řapíkaté, relativně menší listy (3-8cm), Lípa srdčitá Lípa srdčitá jsou šikmo srdčité, s úzce sbíhavou špičkou a symetricky srdčitou bází čepele.Listový okraj je jemně pilovitý, svrchní strana temně zelená a slabě lesklá, spodní strana šedá a v paždích žilnatiny nahnědle až rezavě červeně chloupkatá. Květy se objevují v červnu a uvolňují příjemnou vůni. Plody jsou kulaté hladké a tenkostěnné. Jako stromy jsou tyto druhy ideální, velmi oblíbený a vděčný materiál pro tvorbu bonsají a jsou velmi častým materiál ze kterého jsou bonsaje tvarovány.

Získání rostlin:

Rostliny ke tvarování lze velmi obtížně získat z volné přírody, proto je doporučeno jejich zakoupení v zahradnických centrech nebo u specializovaných prodejců jako malé nebo již zapěstované polotovary. Mezi pěstiteli je však velmi oblíben sběr tzv. yamadori, což jsou právě rostliny, které rostou ve volné přírodě a svým vzhledem jsou již předurčeny, aby mohly být pěstovány jako bonsai. U lip je však tento sběr velmi problematický jelikož se použitelné rostliny ve volné přírodě téměř nevyskytují. Jestliže lípa není již od mala tvarována dochází k jejímu rychlému růstu do výšky bez zavětvování spodní části kmene.

Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
Lípa srdčitá

Ukázky polotovarů, které již prošly základním tvarováním nebo jsou k tomuto připraveny
Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
malou lipku lze celkem bez problémů zakoupit v zahradnické školce (obrázek níže)

Lípa srdčitá Z tohoto důvodu je ideální předtvarovanou rostlinu zakoupit nebo zakoupit malou lipku a začít od mala .Doporučuji zakoupení několikaletého předpěstovaného polotovaru ušetříte několik let, které by jste potřebovali k vypěstování a vytvarování takovéto rostliny ze semene, nebo semenáčku ,ale můžete se těšit z krásy stromu ihned a dále navázat v pěstování na již danou charakteristiku stromu, která mu byla odmala dávána a tuto v dalších letech rozvíjet.V případě, že najdete vhodný materiál a rozhodnete se pro vyjmutí lípy z volné přírody nevhodnější období je pozdní podzim (listopad) nebo časné jaro (březen nejpozději duben), ale vždy, než rostlina začne rašit.

Tyto druhy jsou nejčastěji tvarovány do stylu koště ,ale krásné lípy jsou i ve vzpřímeném nebo volně vzpřímeném stylu. Jednotlivé styly jsou popsány v sekci STYLY BONSAJÍ.

Přesazování:

Ideální období pro přesazování lipek je časné jaro než rostlina začne rašit. Na lípě je většinou vytvořeno mnoho nových pupenů, které zjara proraší a je nutno je redukovat a ponechat pouze ty které využijeme pro zavětvení nebo vytvoření nových věrví. Zároveň je možno provést i radikální zpětný řez a řez kořenů, ale opatrně, na rostlině musí zůstat dostatek vlásečnicových kořínků ,přes které rostlina přijímá živiny a bez kterých by uhynula.. Důvodem k přesazení je buď nutná redukce kořenové soustavy, což poznáme podle toho ,že kořeny prorůstají drenážními otvory nebo již zcela zaplnili misku nebo je nutnost přesazení z důvodu obměny substrátu nebo poté ze zdravotních důvodů. Tato situace však nastává většinou až po několika letech(6-10 let). Častěji (cca 2-3 roky) se doporučuje výměna vrchní části substrátu, která je znehodnocena hnojivy a solemi se zálivky a chemickými přípravky, které používáme k ochraně rostliny. Tuto práci provádíme zásadně dřevěným nástrojem, neboť kovový nástroj by mohl poškodit kořeny. Při přesazování nesmíme vždy zapomenout na zakrácení kořenové soustavy ,aby se vytvořil nový prostor v misce pro nové kořeny.Doporučuje se odstranit cca 1/4 kořenové soustavy. Údery do balu uvolníme substrát až začne sám vypadávat. Poté se snažíme kořeny opatrně rozebrat. V krajním případě, kdy jsou kořeny hodně propleteny, můžeme použít kovový hák. Takto postupujeme až ke kmeni.Nesmíme však ořezat celý obvod balu ,tím by jsme zbavili rostlinu nejjemnějších kořínků. Nekdy je rozebrání kořenů opravdu dřina ,ale opatrnost se vyplatí.Kořenový bal redukujeme tak, že do balu po rozpletení kořenů uděláme po obvodu výseče(jako když vykrajujeme dort), ale výřezy můžou zasahovat maximálně do poloviny poloměru balu. Při řezu kořenů rány ošetříme balzámem nebo voskem.Používáme vždy ostré nástroje, aby řezy byly čisté a bez otřepů.

Na dno misky nebo květináče do otvorů upevníme drenážní síťku nebo jiný materiál,který zabrání vyplavování substrátu ,nasypeme cca 1cm vrstvu hrubého přesátého písku nebo štěrku jako drenážní vrstvu kvůli odvádění vody (kamínky cca 5m). Na tuto vrstvu nasypeme ještě cca 5mm říčního písku, aby se substrát nedostával do drenáže. Pak nasypeme vrstvu substrátu ,který máme připraven(nejprve prosejte a zbavte substrát velkých a hrubých kusů). Dále umístíme do misky stromek, který ještě můžeme přikotvit přes drenážní otvory drátem ( aby se nevyvracel než zcela zakoření) a dále pozvolna zapracováváme dřevěnou hůlkou substrát mezi kořeny. Jako vrchní vrstva (cca 5mm) slouží najemno přesátý substrát.Do této vrstvy zapracujeme sušený drcený mech. Nedoporučuje se používat lesní mech ,nejste schopni vytvořit podmínky pro jeho růst. Ideální je získat mech z kamenů nebo zídek, kde je vystaven extrémním vlivům,usušit ho,najemno rozemnout a takto zapravit do vrchní vrstvy substrátu. Po cca 1 měsíci nám povrch pokryje souvislá mechová pokrývka.Musíme však povrch pravidelně rosit a nevystavovat slunečním paprskům (více o pěstování mechu v sekci MECH. Je možno též pokrýt povrch misky čerstvým mechem.

Tip: Ideální je rostlinu nechat cca 1 měsíc ve vysoké trávě potom je úspěch zamechování téměř zaručený.

Substrát nesmí být mokrý,ale sypký ,aby se dal dobře zapracovat mezi kořeny. Mějte na paměti,že bonsai se nesmí v růstu brzdit ale naopak.Krásná bonsai se vyznačuje bujným růstem a krása koruny se dosahuje častým řezem nadzemní části nikoli krácením kořenů.Při zakracování kůlového kořenu jsme vždy opatrní ,aby jeho zakrácení nemělo katastrofický vliv na rostlinu,raději pomalu a jistě, vždy při přesazování o max. 1/4. Ideální stav je, když rostlina má plochý kořenový bal. Při zakrácení kůlového kořenu přebírají jeho funkci boční kořeny, které potom rychleji rostou a sílí. První tři týdny až měsíc po přesazení rostlinu necháváme ve stínu a zásadně nehnojíme.
Ideální období pro přesazování je časné jaro(březen,duben) než rostlina začne rašit. Zároveň je možno provést i radikální zpětný řez

Podrobný popis přesazování bonsají najdete v sekci PŘESAZOVÁNÍ, kde je vše podrobněji popsáno.

V přírodě rostou buky ve vlhkých a, kyprých ale i kamenitých půdách, substráty by měly být dostatečně humózní a dobře propustné. Buky však nejsou na substrát nějak náročné a vystačíme si s se zeminou rašelinou a pískem . Smícháme je v poměru 2:1:1.

Odborní pěstitelé používají k pěstování akadamu, což je speciálně upravovaná jílovitá zemina dovážená z Japonska, která je však velmi drahá . Vylepšenou směsí je akadama,zahradní zemina, štěrk a písek. Akadama se pak smíchá se zeminou (tuto je například ideální získat z krtinců na loukách ,protože neobsahuje semena plevelných rostlin a má v sobě hodně živin) a to v poměru 1:1 a přidáme jeden díl rašeliny.Většina pěstitelů si míchá vlastní směs a to v poměru : dva díly zeminy,dva díly rašeliny,jeden díl hrabanky a jeden díl písku. Takto namíchaný substrát není sice ideální ,ale vyhoví základním požadavkům rostliny. Zásadně se nedoporučuje používat balené zeminy, pakliže nejsou přímo určeny k pěstování bonsají. Použitím takovýchto zemin by jsme mohli rostlině spíše uškodit, protože garantovaný obsah směsi se velice často liší od skutečnosti.

Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
Lípa srdčitá

polotovary lípy předpěstované pro tvarování,síla kmene a zavětvení je již dostatečné, aby rostliny mohly být přesazeny do misky/

Substrát:

Na substrát není lípa náročná. Odborní pěstitelé používají k pěstování akadamu, což je speciálně upravovaná jílovitá zemina dovážená z Japonska, která je však velmi drahá. Vylepšenou směsí je akadama, zahradní zemina, štěrk a písek. Akadama se pak smíchá se zeminou (tuto je například ideální získat z krtinců na loukách, protože neobsahuje semena plevelných rostlin a má v sobě hodně živin). Dobrou zeminu lze namíchat např. ze dvou třetin akadamy, jedné třetiny rašeliny a přiměřeného množství písku (cca 1 díl). Jestliže nemáme akadamu namícháme substrát v tomto poměru. Dva díly zeminy, jeden díl rašeliny, jeden díl písku. Takto namíchaný substrát není sice ideální, ale vyhoví základním požadavkům rostliny. Zásadně se nedoporučuje používat balené zeminy, pakliže nejsou přímo určeny k pěstování bonsají. Použitím takovýchto zemin by jsme mohli rostlině spíše uškodit, protože garantovaný obsah směsi se velice často liší od skutečnosti.

Choroby a škůdci:

Sviluška lipová Sviluška lipová Sviluška lipová: Rostlina má hnědě zbarvené listy které poté opadají a je nutná jejich likvidace neboť svilušky v tomto listí přezimují. Nejlépe je listí spálit. Likvidaci provádíme speciálním roztokem proti sviluškám.
Dalším živočišným škůdcem lip může být druh pilatky (pilatka lipová).Jsou to malé larvy které mechynicky vyžírají listy. Tohoto škůdce likvidujeme převážně mechanickým sběrem.

Velkým nebezpečím pro lípy jsou houbové choroby a to zvláště skvrnitost listů.Tato houbová choroba se přenáší zálivkou. Ideální je tuto houbu ničit preventivně na jaře při rašení.Není vhodné zalévat na noc, ale brzy ráno, aby listy přes den oschly.Preventivně (cca 1x za 2 měsíce) i při aktuálním napadení používáme obvyklé fungicidy obsahující měď, které jsou běžně k dostání v zahradnictví. Nejčastějším hmyzím škůdcem v průběhu vegetace je mšice, kterou likvidujeme běžným postřikovým insekticidem proti savému hmyzu. Také puklice dokáží způsobit na rostlině škody. Tyto je nutno ničit postřikem nebo mechanicky odstranit, což se jeví jako nejúčinnější. V únoru provedeme postřik proti přezimujícím škůdcům (za bezmrazého počasí). Použijte jakýkoli insekticid proti přezimujícím škůdcům.Ideální jsou postřiky na bázi olejových materiálu,např. OLEOKOL. Vhodné a doporučené postřiky najdete v našem internetovém obchůdku.

Více v sekci OCHRANA ROSTLIN.

Hnojení:

Nedostatek živin : žilky listů jsou tmavozelené,listová čepel nepravidelně hnědě zbarvená.V tomto případě provedeme hnojení na list. Pozor nezaměnit s příznaky, které vznikají na listech při zasoleném substrátu, kde okraje listů jsou pravidelně hnědé. Stává se to po horkých a parných dnech, kdy se používá k zalévání voda ze studny nebo z vodovodu.Tomuto úkazu se spolehlivě vyhneme používáním vody dešťové a pravidelnou zálivkou.

TIP: Doporučuje se začít s hnojením až po vyrašení listů (jinak vyrostou velké listy).Jestliže chceme docílit krásného podzimního žlutého vybarvení musíme kromě zálivky a vystavení lípy na slunce naposledy přihnojit dusíkatými hnojivy začátkem srpna.

Když bonsaj přesazujeme je ideální použít hnojivo u kterého dochází k pozvolnému uvolňování živin.Nejlepší pro tento účel je hnojivo OSMOKOTE . Jsou to malé kuličky,hnojivo zalité v pryskyřici. Výhoda tohoto produktu oproti ostatním druhům je ta,že se hnojivo uvolňuje do substrátu v průběhu celého vegetačního období (3-4 měsíce) a to poměrně rovnoměrně .Já doporučuji toto hnojivo aplikovat v polovičních doporučených dávkách a přihnojovat dalšími hnojivy.K tomu v období od března do poloviny srpna používejte k přihnojování tekuté hnojivo třaba i takové ,které je zároveň výborné jako hnojivo na listy. Zálivku s hnojivem aplikujte na rostliny cca 1x za 14 dnů až 3 týdny a postřik na listy občas i v kratším intervalu.Pakliže jste při přesazování použili hnojivo OSMOCOTE, používejte poloviční dávkování ostatních hnojiv. Pro tyto účely je ideální zakoupit 2 l zahradnický rozprašovač s pumpičkou, který je možno použít i na ostatní postřiky. Od poloviny srpna do konce září je ideální aplikovat krátkodobě fosforečné hnojivo . Hnojit dusíkatými hnojivy přestáváme v 1/2 srpna a přejdeme na draselné hnojivo, které zajistí dobré vyzrávání výhonů , které se stávají odolnějšími proti mrazu.

V dalším roce již hnojivo OSMOCOTE neúčinkuje a je nutné ho zapravit do vrchní vrstvy substrátu nebo se vrchní vrstva pouze poklade .Jinak je možné použít jiný druh hnojiva ,ale s tím vždy zpočátku opatrně,než vyzkoušíme jeho sílu. Dávkování hnojiv vždy dodržujte tak,jak je uvedeno výrobcem. Pro začátečníky, kteří ještě nemají s hnojivy takové zkušenosti doporučuji používat trochu menší dávky (raději poloviční zvláště když z hnojivem nemáte ještě žádné zkušenost), může totiž dojít k popálení kořenů a úhynu rostliny. V případě,že rostlina jeví známky poškození a máte podezření,že jste předávkovali hnojení ,rostlinu okamžitě přesaďte s kompletní výměnou substrátu.

Hnojivo OSMOCOTE - hnojivo zalité v pryskyřici ,dochází k pozvolnému uvolňování živin v průběhu celého vegetačního období.

POZOR: Doporučuje se začít s hnojením až po vytvoření nových výhonů (jinak vyrostou velké listy).U lip je tato rada zvláště cenná neboť při hnojení narostou u lip obvzlášť velké a tmavě zelené listy.Jestliže chceme docílit intenzivního podzimního vybarvení musíme kromě zálivky a vystavení buku na slunce naposledy přihnojit dusíkatými hnojivy začátkem srpna a poté aplikovat hnojivo se zvýšeným obsahem fosforu.

Nabídku vytipovaných hnojiv na celý rok najdete v našem internetovém obchůdku Bonsai Nebari.

Podrobné informace o hnojivácha hnojení bonsají najdete v sekci HNOJENÍ BONSAJÍ.

Zaštipování a řezání:

Základní řez silných větví v koruně provádíme brzy z jara v době nalévání pupenů. Někdo doporučuje také řez v červnu a v červenci, kdy se jizvy po řezech velice intenzivně hojí. Větší řezné rány ošetříme vhodným balzámem na řezné rány nebo bonsai pastou. Zpětný řez do starého dřeva snáší lípa velmi dobře,ohebné jsou i starší větve. Nové výhony zaštipujeme nejpozději do konce srpna. Nové výhony je možno zakracovat již tři týdny po jejich vyrašení a to vždy za druhým nebo třetím listem, aby docházelo k větvení a ne k vysoukání větve.

Pokud růst výhonů stagnuje je možno jej celkem úspěšně nastartovat odlistěním bonsaje, tzn., že odstřihneme všechny listy na rozhraní mezi řapíkem a listem, tzn. že řapíky na stromku zůstanou.

Tato technika se u lip doporučuje aplikovat,lípy na tento zásah reagují velmi dobře novým obrostem.Toto odlistění ale musíme provést nejpozději do poloviny července, jinak nové letorosty již nevyzrají.Bonsai pak příliš nevystavujeme přímému slunci a to po dobu cca 2-3 týdnů. Drobné větévky zakracujeme tak, aby byly zakončeny pupenem a to v tom směru ve kterém chceme ,aby docházelo k růstu větve. Větvičky nezaštipujeme těsně za pupenem ale necháváme 5-10 mm kousek větvičky, tento čípek během vegetačního období zaschne a můžeme ho odstranit později a nehrozí nebezpečí odumření pupenu. Všechny větší řezné rány ošetříme balzámem.

Tip: Korunu udržíme kompaktnější když zaštipování provádíme již za 2 listem . V případě že chceme ,aby větev sílila nezaštipujeme v průběhu celého roku ani jednou.

Info: Pozor, dřevo lip je velmi křehké a snadno se při ohybání láme, rovněž kůra je velmi jemná , na to hlavně pozor při drátování.

Drátování:

U lip neplatí zvláštní pravidle pro drátování. Velice podrobně se drátování a tvarování věnujeme v kapitole TVAROVÁNÍ DRÁTEM.

Pozor: U lip dochází k velkému jarnímu přírustku do tlouštky kmene a větví nutná častá kontrola aby se drát výrazněji nezařízl do kůry.

Zalévání:

Nejlepší voda pro zálivku lip je voda dešťová. Lípy nesnášejí zasolené půdy,kdy na tuto skutečnost reagují hnědnutím okrajů listů.Rovněž trvalejší přemokření působí problémy a to i přesto, že lípy mají rády vlhčí substrát. Umění zalévat nelze vyčíst z návodu. Zásadní pravidlo je nepřelévat , ale ani netrápit rostlinu suchem. Důležité je používat vodu teplou jako je okolní vzduch. Večer zalévat tak, aby listy ještě stačily oschnout a zamezilo se tak případnému vzniku plísně (lípy jsou na toto zvláště náchylné). Je nutno pamatovat, že každý substrát má trochu jinou schopnost přijímat a hromadit vodu. Jestliže je substrát málo propustný, voda proniká jen mělce, narušuje strukturu jen vrchní vrstvy a následné odpařování pak způsobuje praskání a vysychání povrchu a následně jeho pukání , což nepůsobí zrovna esteticky. Nevhodný je i příliš propustný substrát,kterým voda rychle proteče a neudrží v sobě vlhkost. Vlhkost substrátu je schopna výborně podržet rašelina, která je do substrátů přimíchávána. Zalévat proto musíte s citem a zvláště pak v parných dnech častěji . Závlaha, která smočí pouze povrch je škodlivá stejně jako častá vydatný zálivka, která způsobí trvalé nasycení půdy vodou a v důsledku toho vytlačení kyslíku z půdy,který je pro rostlinu stejně důležitý jako vláha.

Zalévat by se mělo nejlépe ráno a večer. Nesmíme zapomenout na to, že rostliny potřebují vláhu i v zimě. Jestliže nemrzne a je sucho zaléváme je i v zimě.

Důležitá je kvalita zálivkové vody. Nejideálnější je samozřejmě voda dešťová, ale pozor na průmyslové oblasti, kde tato voda může obsahovat množství škodlivin, které ji znehodnocují a našim rostlinám může spíše uškodit.Problematické bývají i vody z vodních toků, které mohou být znečištěny odpady z průmyslových závodů i když toto riziko je malé.
Ideální je koupit konev s co nejjemnějším kropením a kropit přímo na substrát nebo mech a to takovou intenzitou a proudem aby se voda stačila hned vsakovat, jinak nám bude stékat po substrátu a odplavovat jej. Na trhu jsou k dostání krásné měděné konve se speciálními jemnými kropítky. Podívejte se na konve do sekce NÁŘADÍ a VYBAVENÍ.

V případě, že do zálivky přidáváme hnojivo na list, kropíme samozřejmě i list ale to velmi krátce aby se příliš velká dávka hnojiva nedostala do substrátu a nepřičetla se k třeba již aplikované dávce jiného hnojiva. Za dlouhodobě vlhkého počasí se doporučuje nezalévat přes listy, je zde větší riziko napadení rostliny plísněmi.

Problém často nastává při odjezdu na dovolenou. Zvlášť problematické bývá toto období pro pěstitele, kteří nemají koho poprosit ,aby jim rostliny v nepřítomnosti zaléval.

V tomto případě je asi nejlépe rostlinu umístit do trvalého stínu a dát do lavoru s vodou, rostlina trvalým přemokřením sice může utrpět ,ale přežije, kdežto sucho jí zcela určitě zahubí. Na trhu jsou i některé závlahové systémy které lze takto použít, ale většinou jsou poměrně drahé a jejich účinnost může za určitých okolností selhat. Za zmínku snad stojí kapénková závlaha od Gardeny. Mělo by se zalévat výhradně dešťovou vodou, protože rostliny jsou náchylné na zasolený substrát a dochází pak k zahnědnutí okrajů listů. Toto platí zvláště u habrů. Nikdy nezaléváme za prudkého slunce, protože kapky vytvoří na listech malé lupy a dochází k popálení listů.

Podrobně se tomuto tématu věbnijeme v kapitole ZALÉVÁNÍ BONSAJÍ

Tip: zalévejte výhradně dešťovou vodou povrch substrátu bude stále stejný a nebude potažen vysráženými solemi a mechu se bude dařit.

Přezimování:

Lípy je možno zimovat venku na záhonech,protože ve volné přírodě většinou zimují na extrémních stanovištích.. Na podzim vyjmeme rostlinu z keramické misky a zakopeme ji na záhoně až po bázi kmene.Je dobré, pakliže máte možnost, obalit kořenovou soustavu drátěným pletivem,aby se kořeny nestaly potravou pro hlodavce. Jinak se o ni nemusíte starat, nebo je nutná jenom zběžná kontrola. Není na škodu rostlinu přihrnout listím nebo chvojím.

Zazimované bonsaje by v žádném případě neměly být vystaveny přímému slunci a na záhonech by měli být za slunečných a mrazivých dnů stíněny,aby nedocházelo k odpařování vody. Ideální je, když je zazimovaná bonsai pokryta vrstvou sněhu.Sníh zároveň zabraňuje předčasnému vyrašení a případnému zmrznutí nových výhonů a zároveň rostlinu chrání před velkým mrazem. Bonsaje které zimujete ve sklepě je nutno pravidelně kontrolovat.

Nejčastější příčinou úhynu bývá vyschnutí substrátu v misce nebo jeho vymrznutí, pakliže v zimovišti mrzne. Jestliže místnost, ve které jsou zimovány, není dostatečně větrána, může docházet ke vzniku plísní. Teplota by neměla při zimování v místnosti nebo sklepě trvale přesáhnout tvaleji 5 stupňů. V tomto případě by mohli začít rostliny předčasně rašit a když je na jaře vyneseme ven tak by i malé mrazíky mohli popálit první narašené výhony.

Podrobně je toto téma rozvedeno v sekci PŘEZIMOVÁNÍ BONSAJÍ

Velikost lip pro bonsaje:

Nejkrásnější bonsaje z lip jsou kolem 50 - 60-ti cm výšky.V této velikosti lze na stromku uplatnit již všechny pravidla pro tvarování,pravidelně se zužující linii kmene, praravidelné zavětvení kdy první dolní větev nasedá v cca 1/3 výšky stromu, skladbu kosterních věrví a jejich následné jemné větvení.Toto vše je u malého stromku problematické a bonsai poté nepůsobí přirozeně.

Lípy lze tvarovat do všech stylů , ale nejčastěji jsou lípy tvarovány do svolně vzpřímeného stylu nebo do stylu koště. Lípa je považován mezi bonsajisty za velmi vhodné krásné stromy pro tvarování. Na lípě vyniknou všechny charakteristické rysy bonsaje . Lípa je nádherná obvzlášť v podzimním žlutém zbarvení. Tento druh je vřele doporučován všem pěstitelům kteří s bonsajemi začínají. Zaštipování je velice jednoduché,rány se rychle hojí a dochází každoročně k vytváření stovek nových pupenů která je nutno průběžně odstraňovat nebo použít k vytvožení nových kosterních větví.. Podívejte se naše krátké video v úvodu.

Tato kapitola je dosti problematická.Bonsaje jsou kvalifikovány od několika centimetrů až po 1 m. Ideální velikosti jsou od 30cm do 90 cm. S bonsají by se mělo dát také manipulovat. Občas jsou viděny velké bonsaje s velkými miskami, ale s těmi dokáže pohnout jen parta zdatných chlapíků. To jsou bonsaje, které jsou spíše určeny pro zahradní architekturu i když samozřejmě malé bonsaje jsou také její nedílnou součástí. V podstatě se lze opět držet podstaty obecného překladu "BONSAI". Jestliže rostlina v misce navozuje dojem starého letitého stromu lze ji označit právem za bonsai bez ohledu na její stáří.

(c) Bonsai Nebari - bonsai - bonsaje | Mapa webu | Internetové obchody | Odkazy | webdesign ABweb.cz