Habr obecný (Carpinus betulus)

Habr je velice vhodný pro začínající pěstitele.

Habr obecný
Habr obecný
Habr obecný

Habr obecný Jako stromy jsou tyto druhy ideální a velmi oblíbený a vděčný materiál pro tvarování. U nás se v podstatě vyskytuje pouze jeden druh. Je známa ještě keřová forma (habr východní) a dále obdobná jako evropský a to habr chmelový, který se pozná podle kuželovité koruny, popraskané kůry a světlých chmelových plodů. Habr obecný dosahuje ve volné přírodě výšky až 25-30m. Jeho koruna je zbarvena temně zeleně je velmi hustá a pravidelná.

Habr obecný

Kmen roste rovně a vytváří charakteristické podélné, žebernaté pruhy. Kůra je tenká,temně šedá spíše matná ve stáří může být ropraskaná.

Střídavé listy jsou krátce řapíkaté a až 10 cm dlouhé. Čepel je oválně zašpičatělá. Plod je plochý nahnědlý oříšek s blanitým trojlaločným křídlem.(viz obrázky nahoře) . Avšak habr je velmi vhodný materiál pro začínající pěstitele, protože mu odpustí chyby, kterých se na něm pěstitel dopustí.Velice dobře obrůstá a při správném střihu dochází k ryhlému větvení koruny. U habrů je zaštipování "poměrně" jednoduché(podívejte se na naše krátká videa).

Habr obecný
Habr obecný
Habr obecný
Habr obecný

kůra starého habru

Získání rostlin:

Mezi pěstiteli je však velmi oblíben sběr tzv. yamadori, což jsou právě rostliny, které rostou ve volné přírodě a svým vzhledem jsou již předurčeny, aby mohly být pěstovány jako bonsai. Nutno však upozornit, že každý by si měl před vykopáním rostliny opatřit souhlas vlastníka pozemku . Častý okus lesní zvěří zajistí jemné rozvětvení, malý vzrůst a silný kmen, který se plynule zužuje.Takovýto sběr rostlin však vyžaduje již hlubší znalosti o druhu. Habry lze poměrně s úspěchem z volné přírody vyzvednout, ale musí být dodrženy určitá pravidla jejichž porušení má za následek úhyn rostliny .najít opravdu kvalitní yamadori habru je však poměrně velice časově náročné a vyžaduje to i notnou dávku štěstí. Takovéto stromky bývají často okousány až ke kmeni na větvích jsou boule a srůsty a trvá i několik let než se tyto nedostatky odstraní. Podrobnější povídání o yamadori naleznete v sekci yamadori. V případě, že se však rozhodnete pro vyjmutí habru z volné přírody, nevhodnější období je časné jaro zásadně před rašením.

Ideální a toto řešení po všech zkušenostech vřele doporučuji je předtvarovanou rostlinu zakoupit.Koupě již pěkné rostliny sice není zas tak úplně levná záležitost, ale ušetříte tím několik let, které by jste potřebovali k vypěstování a vytvarování takovéto rostliny ze semene nebo ze školkovance, ale můžete se těšit z krásy stromu ihned a dále navázat v pěstování na již danou charakteristiku stromu, která mu byla od mala dávána a tuto v dalších letech rozvíjet.

Tyto druhy můžeme tvarovat do všech stylu. U habrů se nejvíce objevuje vzpřímený nebo volně vzpřímený styl.Jenom styl přísně vzpřímený není doporučován .Habr má krásné kmeny a lze u něj dosáhnout pravidelného větvení .Jednotlivé styly jsou popsány na našich internetových stránkách.

Přesazování:

Ideální období pro přesazování habrů je časné jaro než rostlina začne rašit. Zároveň je možno provést i radikální zpětný řez a řez kořenů , ale opatrně, na rostlině musí zůstat dostatek vlásečnicových kořínků ,přes které rostlina přijímá živiny a bez kterých by uhynula.. Důvodem k přesazení je buď nutná redukce kořenové soustavy, což poznáme podle toho ,že kořeny prorůstají drenážními otvory nebo již zcela zaplnili misku nebo je nutnost přesazení z důvodu obměny substrátu nebo například ze zdravotních důvodů. Tato situace však nastává většinou až po několika letech(6-10 let). Častěji (cca 2-3 roky) se doporučuje výměna vrchní části substrátu, která je znehodnocena hnojivy a solemi se zálivky a chemickými přípravky, které používáme k ochraně rostliny. Tuto práci provádíme zásadně dřevěným nástrojem, neboť kovový nástroj by mohl poškodit kořeny. Při přesazování nesmíme vždy zapomenout na zakrácení kořenové soustavy ,aby se vytvořil nový prostor v misce pro nové kořeny.Doporučuje se odstranit cca 1/4 kořenové soustavy. Údery do balu uvolníme substrát až začne sám vypadávat. Poté se snažíme kořeny opatrně rozebrat. V krajním případě, kdy jsou kořeny hodně propleteny, můžeme použít kovový hák. Takto postupujeme až ke kmeni.Nesmíme však ořezat celý obvod balu ,tím by jsme zbavili rostlinu nejjemnějších kořínků. Někdy je rozebrání kořenů opravdu dřina, ale opatrnost se vyplatí.Kořenový bal redukujeme tak, že do balu po rozpletení kořenů uděláme po obvodu výseče(jako když vykrajujeme dort), ale výřezy můžou zasahovat maximálně do poloviny poloměru balu. Při řezu kořenů rány ošetříme balzámem voskem nebo bonsai pastou .Používáme vždy ostré nástroje, aby řezy byly čisté a bez otřepů.

Na dno misky nebo květináče do otvorů upevníme drenážní síťku nebo jiný materiál,který zabrání vyplavování substrátu ,nasypeme cca 1cm vrstvu hrubého přesátého písku nebo štěrku jako drenážní vrstvu kvůli odvádění vody (kamínky cca 5m). Na tuto vrstvu nasypeme ještě cca 5mm říčního písku, aby se substrát nedostával do drenáže. Pak nasypeme vrstvu substrátu ,který máme připraven(nejprve prosejte a zbavte substrát velkých a hrubých kusů). Dále umístíme do misky stromek, který ještě můžeme přikotvit přes drenážní otvory drátem ( aby se nevyvracel než zcela zakoření) a dále pozvolna zapracováváme dřevěnou hůlkou substrát mezi kořeny. Jako vrchní vrstva (cca 5mm) slouží najemno přesátý substrát.Do této vrstvy zapracujeme sušený drcený mech. Nedoporučuje se používat lesní mech ,nejste schopni vytvořit podmínky pro jeho růst. Ideální je získat mech z kamenů nebo zídek, kde je vystaven extrémním vlivům,usušit ho,najemno rozemnout a takto zapravit do vrchní vrstvy substrátu. Po cca 1 měsíci nám povrch pokryje souvislá mechová pokrývka.Musíme však povrch pravidelně rosit a nevystavovat slunečním paprskům (více o pěstování mechu v sekci MECH.Je možno též pokrýt povrch misky čerstvým mechem.

Tip: Ideální je rostlinu nechat cca 1 měsíc ve vysoké trávě potom je úspěch zamechování téměř zaručený.

Substrát nesmí být mokrý,ale sypký ,aby se dal dobře zapracovat mezi kořeny. Mějte na paměti,že bonsai se nesmí v růstu brzdit , ale naopak.Krásná bonsai se vyznačuje bujným růstem a krása koruny se dosahuje častým řezem nadzemní části nikoli krácením kořenů.Při zakracování kůlového kořenu jsme vždy opatrní ,aby jeho zakrácení nemělo katastrofický vliv na rostlinu,raději pomalu a jistě, vždy při přesazování o max. 1/4. Ideální stav je, když rostlina má plochý kořenový bal. Při zakrácení kůlového kořenu přebírají jeho funkci boční kořeny, které potom rychleji rostou a sílí.
První tři týdny až měsíc po přesazení rostlinu necháváme ve stínu a zásadně nehnojíme.

Podrobný popis přesazování bonsají najdete v sekci PŘESAZOVÁNÍ, kde je vše podrobněji popsáno.

V přírodě rostou habry ve vlhkých , kyprých ale i kamenitých půdách, na okrajích lesů a většinou se jedná o náletové semenáčky. Substráty by měly být dostatečně humózní a dobře propustné. Habry však také nejsou na substrát nějak náročné a vystačíme si s se zeminou rašelinou a pískem . Smícháme je v poměru 2:1:1.

Odborní pěstitelé používají k pěstování akadamu, což je speciálně upravovaná jílovitá zemina dovážená z Japonska, která je však velmi drahá . Vylepšenou směsí je akadama,zahradní zemina, štěrk a písek. Akadama se pak smíchá se zeminou (tuto je například ideální získat z krtinců na loukách ,protože neobsahuje semena plevelných rostlin má v sobě hodně živin) a to v poměru 1:1 a přidáme jeden díl rašeliny.Většina pěstitelů si pro habry míchá vlastní směs a to v poměru : dva díly zeminy,dva díly rašeliny,jeden díl hrabanky a jeden díl písku. Takto namíchaný substrát není sice ideální ,ale vyhoví základním požadavkům rostliny. Zásadně se nedoporučuje používat balené zeminy, pakliže nejsou přímo určeny k pěstování bonsají. Použitím takovýchto zemin by jsme mohli rostlině spíše uškodit, protože garantovaný obsah směsi se velice často liší od skutečnosti.

Choroby a škůdci:

Naši škůdci kteří napadají habry nepředstavují zvlášť velké nebezpečí, ale v případě, že by jsme nezasáhli mohli by na rostlině způsobit vážné škody. Habry jsou napadány nejčastěji hmyzími škůdci např. sviluškami a mšicemi občas se vyskytnou i puklice. Tyto asi představují pro habry největší nebezpečí. Aktuálně proti těmto škůdcům bojujeme běžnými insekticidy.

Dalšími škůdci mohou být různé píďalky nebo housenky tyto ůlikvidujeme převážně ručním sběrem.

Provádíme též cca dvakrát do roka preventivní postřik proti houbovým chorobám některým z fungicidů.

Z houbových chorob je asi nejčastější pravé padlí které se projevuje bílým povlakem na listech. V případě že je rostlina touto houbovou chorobou zasažena už se této choroby nezbaví , ale nicméně pravidelným postřikem můžeme toto houbové a velmi rozšířené onemocnění potlačovat.Provádíme preventivní nebo aktuální postřik některým vhodným fungicidem.

Provádíme též jednou v roce preventivní zimní postřik proti přezimujícím škůdcům (za bezmrazého počasí). Použijte jakýkoli insekticid proti přezimujícím škůdcům. Více v sekci OCHRANA ROSTLIN.

Hnojení:

Nedostatek živin : žilky listů jsou tmavozelené,listová čepel nepravidelně hnědě zbarvená.V tomto případě provedeme hnojení na list. Pozor nezaměnit s příznaky, které vznikají na listech při zasoleném substrátu, kde okraje listů jsou pravidelně hnědé. Stává se to po horkých a parných dnech, kdy se používá k zalévání voda ze studny nebo z vodovodu.Tomuto úkazu se spolehlivě vyhneme používáním vody dešťové a pravidelnou zálivkou.

Když bonsaj přesazujeme je ideální použít hnojivo u kterého dochází k pozvolnému uvolňování živin.Nejlepší pro tento účel je hnojivo OSMOKOTE . Dopuručeje se používat poloviční dávku než uvádí návod abychom mohli ještě aplikovat souběžně i jiný druh hnojiva. Jsou to malé kuličky,hnojivo zalité v pryskyřici. Výhoda tohoto produktu oproti ostatním druhům je ta,že se hnojivo uvolňuje do substrátu v průběhu celého vegetačního období (3-4 měsíce) a to poměrně rovnoměrně .K tomu v období od března do poloviny srpna používejte k přihnojování tekuté hnojivo třeba i takové ,které je zároveň výborné jako hnojivo na listy. Zálivku s hnojivem aplikujte na rostliny cca 1x za 14 dnů až 3 týdny a postřik na listy občas i v kratším intervalu.Pakliže jste při přesazování použili hnojivo OSMOCOTE, používejte poloviční dávkování ostatních hnojiv. Pro tyto účely je ideální zakoupit 2 l zahradnický rozprašovač s pumpičkou, který je možno použít i na ostatní postřiky.

Od poloviny srpna do konce září je ideální aplikovat krátkodobě fosforečné hnojivo . Hnojit dusíkatými hnojivy přestáváme v 1/2 srpna a přejdeme na draselné hnojivo, které zajistí dobré vyzrávání výhonů , které se stávají odolnějšími proti mrazu.

V dalším roce již hnojivo OSMOCOTE neúčinkuje a je nutné ho zapravit do vrchní vrstvy substrátu nebo se vrchní vrstva pouze poklade .Jinak je možné použít jiný druh hnojiva ,ale s tím vždy zpočátku opatrně,než vyzkoušíme jeho sílu. Dávkování hnojiv vždy dodržujte tak,jak je uvedeno výrobcem ale spíše vždy v nižších dávkách. Pro začátečníky, kteří ještě nemají s hnojivy takové zkušenosti doporučuji používat trochu menší dávky (raději poloviční zvláště když z hnojivem nemáte ještě žádné zkušenost), může totiž dojít k popálení kořenů a úhynu rostliny. V případě,že rostlina jeví známky poškození a máte podezření,že jste předávkovali hnojení ,rostlinu okamžitě přesaďte s kompletní výměnou substrátu.

Obecně je také doporučeno hnojiva obměňovat . V každém zahradnictví si vyberete nebo objednáte ve specializovaném obchodě s bonsajemi.Jestliže Vám Váš zahradník doporučí i jiné hnojivo, není důvod se mu , ale zpočátku opatrně a v poloviční dávce. V našem internetovém obchůdku Bonsai Nebari najdete doporučená hnojiva která jsou spolehlivě odzkoušena.

TIP: Doporučuje se začít s hnojením až po vyrašení listů (jinak vyrostou velké listy).Jestliže chceme docílit intenzivního podzimního vybarvení musíme kromě zálivky a vystavení buku na slunce naposledy přihnojit dusíkatými hnojivy začátkem srpna a poté již používat hnojivo se zvýšeným obsahem fosforu.

Podrobné informace o hnojivách a hnojení bonsají najdete v sekci HNOJENÍ BONSAJÍ.

Zaštipování a řezání:

Podívejte se také na naše krátká videa.

U habrů je technika zaštipování poměrně snadnější než u jiných druhů. Cílem zaštipování a řezu je dosažení hustého,jemného a kompaktního tvaru. Silné větve odstraňujeme z habru nejčastěji na jaře před rašením nebo nejpozději v červnu. Pozdější doba již není vhodná. Větší místa řezu ošetříme Cu pastou. Stejně jako ostatní druhy rostou habry nejvíce v horní třetině koruny, kterou pravidelně v průběhu celého vegetačního období zakracujeme a zaštipujeme letorosty.Po řezu habry vždy ochotně obrůstají a hojně se větví. Srpnové přírůstky u habrů již nezakracujeme, později již nezaštipujeme, aby výhony stačily vyzrát. Habry snášejí řez dobře jen tehdy, jsou-li dobře zakořeněny (nejméně jeden rok). Řezné rány se u habrů velice rychle hojí. U habrů se také v hojném počtu tvoří pupeny na kmeni což je nesporná výhoda , že lze takto velice rychle z těchto pupenů vypěstovat nové kosterní větve.

Takto lze habr zaštípnout až 3 x do roka.Zaštipování se provádí nehty nebo ostrými nůžkami. V případě, že chceme aby nám větve sílily, necháme výhony narůst dlouhé a zaštípnutí provedeme později. Systematickým zaštipováním vytvoříme jemné rozvětvení které je dobrým základem pro vlastní tvarovaní. U rostlin vyjmutých z volné přírody volíme rostliny, které mají pěkné kořenové náběhy a spíše keřovitý vzrůst nebo kmen větvený již ve spodní části. Metodou sesazení, která spočívá v odstranění hořejší části kmene a použití jedné z větví jako jeho pokračování se přirozeně dostaneme k postupnému zužování kmene.Není problém dostat se z 10cm průměru kmene na 1 cm a kmen přitom není strnulý.Z tenkých větviček, které na rostlině ponecháme a z dalších které postupně dorostou založíme novou korunu. Na takto tvarovaném stromku musíme ponechat zpočátku několik tažných větví, aby měla rostlina sílu na obnovu poraněných kořenů.I zde platí pravidlo,že tenká větev opticky zesiluje kmen ze kterého vyrůstá.

Drátování:

U habrů neplatí zvláštní pravidle pro drátování. Velice podrobně se drátování a tvarování věnujeme v kapitole TVAROVÁNÍ DRÁTEM.

Zalévání:

Umění zalévat nelze vyčíst z návodu. Zásadní pravidlo je nepřelévat, ale ani netrápit rostlinu suchem. Důležité je používat vodu teplou jako je okolní vzduch. Večer zalévat tak, aby listy ještě stačily oschnout a zamezilo se tak případnému vzniku plísně. Je nutno pamatovat, že každý substrát má trochu jinou schopnost přijímat a hromadit vodu. Jestliže je substrát málo propustný ,voda proniká jen mělce narušuje strukturu jen vrchní vrstvy a následné odpařování pak způsobuje praskání a vysychání povrchu a následně jeho pukání což nepůsobí zrovna esteticky. Nevhodný je i příliš propustný substrát ,kterým voda rychle proteče a neudrží v sobě vlhkost. Vlhkost substrátu je schopna výborně podržet rašelina, která je do substrátů přimíchávána . Zalévat proto musíte s citem a zvláště pak v parných dnech častěji (pozor nikdy na prudkém slunci na listy).Závlaha, která smočí pouze povrch je škodlivá stejně jako častá vydatná zálivka,která způsobí trvalé nasycení půdy vodou a v důsledku toho vytlačení kyslíku z půdy,který je pro rostlinu stejně důležitý jako vláha.

Zalévat by se mělo nejlépe ráno a večer. Nesmíme zapomenout na to ,že rostliny potřebují vláhu i v zimě. Jestliže nemrzne a je sucho zaléváme je i v zimě.

Důležitá je kvalita zálivkové vody. Nejideálnější je samozřejmě voda dešťová, ale pozor na průmyslové oblasti, kde tato voda může obsahovat množství škodlivin,které ji znehodnocují a našim rostlinám může spíše uškodit.Problematické bývají i vody z vodních toků,které mohou být znečištěny odpady z průmyslových závodů i když toto riziko je dnes už malé. Ideální je koupit konev s co nejjemnějším kropením a kropit přímo na substrát nebo mech. Na trhu jsou k dostání krásné měděné konve se speciálními jemnými kropítky. Podívejte se na konve do sekce NÁŘADÍ a VYBAVENI.

V případě ,že do zálivky přidáváme hnojivo na list, kropíme samozřejmě i list. Za dlouhodobě vlhkého počasí se nedoporučuje nezalévat přes listy ,je zde větší riziko napadení rostliny plísněmi.

Problém často nastává při odjezdu na dovolenou.Zvlášť problematické bývá toto období pro pěstitele, kteří nemají koho poprosit, aby jim rostliny v nepřítomnosti zaléval.

V tomto případě je asi nejlépe rostlinu umístit do trvalého stínu a dát do lavoru s vodou ,rostlina trvalým přemokřením sice může utrpět, ale přežije, kdežto sucho jí zcela určitě zahubí. Na trhu jsou i některé závlahové systémy, které lze takto použít, ale většinou jsou poměrně drahé a jejich účinnost může za určitých okolností selhat .Mělo by se zalévat výhradně dešťovou vodou, protože rostliny jsou náchylné na zasolený substrát a dochází pak k zahnědnutí okrajů listů.Toto platí zvláště u buků a habrů. Nikdy nezaléváme za prudkého slunce, protože kapky vytvoří na listech malé lupy a dochází k popálení listů.

Podrobně se tomuto tématu věbnijeme v kapitole ZALÉVÁNÍ BONSAJÍ.

Tip: zalévejte výhradně dešťovou vodou povrch substrátu bude stále stejný a nebude potažen vysráženými solemi a mechu se bude dařit. Habry na vyschnutí substrátu reagují také jako většina ostatních rostlin zhnědnutím okrajů a poté schozem listů pakliže není trvalé sucho delší jak cca 24 hod a rostlina není pro trvalým sluníčkem je zde nějaká naděje že nové popeny proraší ale mnohdy se tak stane až příští jaro. Jestliže dojde k opadu listů přeschnutím substrátu rostlinu umístíme trvale do stínu . Habry vydrží ze stromu asi nejvíce strádání suchem a pakliže poškození není fatální dojde k prorašení pupenů někdy i v témže roce. Můžou však zaschnout hlavní kosterní větve které je poté nutno odstranit ,na řezech těchto větví se u kmene objeví nové pupeny z kterých lze nové větve vypěstovat. Habry je nutno umístit do stínu a pravidelně rosit.

Přezimování:

Habry je možno zimovat venku na záhonech,protože ve volné přírodě většinou zimují na extrémních stanovištích.. Na podzim vyjmeme rostlinu z keramické misky a zakopeme ji na záhoně až po bázi kmene.Je dobré, pakliže máte možnost, obalit kořenovou soustavu drátěným pletivem,aby se kořeny nestaly potravou pro hlodavce. Jinak se o ni nemusíte starat, nebo je nutná jenom zběžná kontrola. Není na škodu rostlinu přihrnout listím nebo chvojím.

Zazimované bonsaje by v žádném případě neměly být vystaveny přímému slunci a na záhonech by měli být za slunečných a mrazivých dnů stíněny,aby nedocházelo k odpařování vody. Ideální je, když je zazimovaná bonsai pokryta vrstvou sněhu.Sníh zároveň zabraňuje předčasnému vyrašení a případnému zmrznutí nových výhonů a zároveň rostlinu chrání před velkým mrazem. Bonsaje které zimujete ve sklepě je nutno pravidelně kontrolovat.

Nejčastější příčinou úhynu bývá vyschnutí substrátu v misce nebo jeho vymrznutí, pakliže v zimovišti mrzne. Jestliže místnost, ve které jsou zimovány, není dostatečně větrána, může docházet ke vzniku plísní. Teplota by neměla při zimování v místnosti nebo sklepě trvale přesáhnout 5 stupňů. V tomto případě by mohli začít rostliny předčasně rašit. Když na jaře vyneseme takto předčasně narašené rostliny ven hrozí že budou tyto předčasně narašené výhony poškozeny jarními mrazíky , které by jinak rostlině neuškodily. Podrobně je toto téma rozvedeno v sekci PŘEZIMOVÁNÍ BONSAJÍ.

Velikost habrů pro bonsaje:

Tato kapitola je dosti problematická.Bonsaje jsou kvalifikovány od několika centimetrů až po 1 m. Ideální velikosti jsou od 30cm do 90 cm. Na výstavách jsou občas k vidění několikacentimetrové bonsaje ale je možno je nazvat bonsají? Není nad 70cm buk nebo habr s krásnou korunou, silným kmenem s nádhernou a propracovanou stavbou větví a koruny. S bonsají by se mělo dát také manipulovat. Občas jsou viděny velké stromy s velkými miskami, ale s těmi dokáže pohnout jen parta zdatných chlapíků. To jsou bonsaje, které jsou spíše určeny pro zahradní architekturu i když samozřejmě malé bonsaje jsou také její nedílnou součástí. V podstatě se lze opět držet podstaty obecného překladu "BONSAI".

Jestliže rostlina v malé nádobě navozuje dojem starého letitého stromu lze ji označit právem za bonsai bez ohledu na její stáří. Nejkrásnější bonsaje z habrů jsou od 30 do 80-ti cm výšky.V této velikosti lze na stromku uplatnit již všechny pravidla pro tvarování,pravidelně se zužující linii kmene, praravidelné zavětvení kdy první dolní větev nasedá v cca 1/3 výšky stromu, skladbu kosterních věrví a jejich následné jemné větvení.Toto vše je u malého stromku problematické a bonsai poté nepůsobí přirozeně.

(c) Bonsai Nebari - bonsai - bonsaje | Mapa webu | Internetové obchody | Odkazy | webdesign ABweb.cz