Buk lesní (Fagus silvatica)

  Jako stromy jsou tyto druhy ideální ,velmi oblíbený a vděčný materiál pro tvorbu bonsají a jsou velmi častým druhem , ze kterého jsou bonsaje tvarovány. Ve volné přírodě tyto stromy dosahují až 40 metrové výšky a mají velkou a rozložitou korunu. Kmen roste zpočátku rovně a má kulatý průřez. Tenká kůra je slabě lesklá a světle šedě zbarvená. Buk lesní   Mezi odborníky je považována kůra buků za jednu znejkrásnějších. Střídavé ,oválné až eliptické listy jsou 3-8 cm dlouhé,jejich okraje jsou mezi souběžnými postranními žilkami lehce obloukovité.Sedí na krátkém řapíku a jsou při rašení načervenalé,pak světle a nakonec temně zeleně zbarvené,ale spodní strana je poněkud světlejší. Plody tvoří zdřevnatělé tobolky, které vznikají během dozrávání z obalových listů a otvírají se čtyřmi chlopněmi,aby uvolnily dva až tři trojhranné oříšky(bukvice).Buk je rozšířen po celé Evropě.Je považován za jeden z nejkrásnějších rostliných druhů v našich zeměpisných šířkách je společně s dubem asi právem považován za krále stromů.

Buk lesní  
nádherná charakteristická kůra buku lesního
Buk lesní   buky v lese působí opravdu nádherně

Získání rostlin:

Kvalitní rostliny ke tvarování lze velmi obtížně získat z volné přírody ač je jich v lese a na pasekách poměrně hojné množství ,proto je doporučeno jejich zakoupení v zahradnických centrech nebo u specializovaných prodejců jako malé nebo již zapěstované polotovary. Malých rostlinek je v lesích plno a lze je použít opravdu jen jako semenáčky. Mezi pěstiteli je však velmi oblíben sběr tzv. yamadori, což jsou právě rostliny, které rostou ve volné přírodě a svým vzhledem jsou již předurčeny ,aby mohly být pěstovány jako bonsai.Častý okus lesní zvěří zajistí jemné rozvětvení , malý vzrůst a silný kmen který se plynule zužuje.Takovýto sběr rostlin však vyžaduje již hlubší znalosti o druhu. Buky lze poměrně s úspěchem z volné přírody vyzvednout, ale musí být dodržena určitá pravidla,jejiž porušení má za následek úhyn rostliny a to buď ihned nebo za čas. Při hledání vhodného materiálu v lese můžete strávit i dlouhé dny až týdny hledáním a pak zjistíte,že rostlinu nemůžete buď vyjmout vůbec nebo se značným rizikem. Starší rostliny je nutno opkopávat postupně a vyjmutí může být úspěšně dokončeno někdy až po dvou či třech letech. Z tohoto důvodu je ideální předtvarovanou rostlinu zakoupit. Nejen ,že tím ušetříte několik let,které by jste potřebovali k vypěstování a vytvarování takovéto rostliny ze semene, ale můžete se těšit z krásy stromu ihned a dále navázat v pěstování na již danou charakteristiku stromu ,která mu byla od mala dávána a tuto v dalších letech rozvíjet. V případě,že se však rozhodnete pro vyjmutí z volné přírody nevhodnější období je pozdní podzim(listopad) nebo ještě lépe časné jaro( březen nejpozději duben , ale vždy, než rostlina začne rašit).Jakmile rostlina naraší je přesazování velmi problematické a může dojít i k úhynu rostliny obvzláště redukojeme-li s přesazením více i kořenový bal.

Buk lesní  
Buk lesní  
Buk lesní  
Buk lesní  

yamadori buku lesního

Tyto druhy můžeme tvarovat do všech stylů. Nejpřirozenější je však vzpřímený nebo volně vzpřímený styl . Jednotlivé styly jsou popsány na našich internetových stránkách.

Přesazování:

Ideální období pro přesazování buků je časné jaro než rostlina začne rašit. Zároveň je možno provést i radikální zpětný řez a řez kořenů ,ale opatrně na rostlině musí zůstat dostatek vlásečnicových kořínků , přes které rostlina přijímá živiny a bez kterých by uhynula. Důvodem k přesazení je buď nutná redukce kořenové soustavy, což poznáme podle toho ,že kořeny prorůstají drenážními otvory nebo již zcela zaplnili misku nebo je nutnost přesazení z důvodu obměny substrátu. Tato situace však nastává většinou až po několika letech(6-10 let). Častěji (cca 2-3 roky) se doporučuje výměna vrchní části substrátu, která je znehodnocena hnojivy a solemi se zálivky a chemickými přípravky, které používáme k ochraně rostliny. Tuto práci provádíme zásadně dřevěným nástrojem, neboť kovový nástroj by mohl poškodit kořeny. Při přesazování nesmíme vždy zapomenout na zakrácení kořenové soustavy ,aby se vytvořil nový prostor v misce pro nové kořeny.Doporučuje se odstranit cca 1/4 kořenové soustavy. Údery do balu uvolníme substrát až začne sám vypadávat. Poté se snažíme kořeny opatrně rozebrat. V krajním případě, kdy jsou kořeny hodně propleteny, můžeme použít kovový hák. Takto postupujeme až ke kmeni.Nesmíme však ořezat celý obvod balu ,tím by jsme zbavili rostlinu nejjemnějších kořínků. Nekdy je rozebrání kořenů opravdu dřina ale opatrnost se vyplatí.Kořenový bal redukujeme tak, že do balu po rozpletení kořenů uděláme po obvodu výseče(jako když vykrajujeme dort), ale výřezy můžou zasahovat maximálně do poloviny poloměru balu. Při řezu kořenů rány ošetříme balzámem nebo voskem.Používáme vždy ostré nástroje, aby řezy byly čisté a bez otřepů.

Na dno misky nebo květináče do otvorů upevníme drenážní síťku nebo jiný materiál,který zabrání vyplavování substrátu ,nasypeme cca 1cm vrstvu hrubého přesátého písku nebo štěrku jako drenážní vrstvu kvůli odvádění vody (kamínky cca 5m). Na tuto vrstvu nasypeme ještě cca 5mm říčního písku, aby se substrát nedostával do drenáže. Pak nasypeme vrstvu substrátu ,který máme připraven(nejprve prosejte a zbavte substrát velkých a hrubých kusů). Dále umístíme do misky stromek, který ještě můžeme přikotvit přes drenážní otvory drátem ( aby se nevyvracel než zcela zakoření) a dále pozvolna zapracováváme dřevěnou hůlkou substrát mezi kořeny. Jako vrchní vrstva (cca 5mm) slouží najemno přesátý substrát.Do této vrstvy zapracujeme sušený drcený mech. Nedoporučuje se používat lesní mech ,nejste schopni vytvořit podmínky pro jeho růst. Ideální je získat mech z kamenů nebo zídek, kde je vystaven extrémním vlivům,usušit ho,najemno rozemnout a takto zapravit do vrchní vrstvy substrátu. Po cca 1 měsíci nám povrch pokryje souvislá mechová pokrývka.Musíme však povrch pravidelně rosit a nevystavovat slunečním paprskům (více o pěstování mechu v sekci MECH . Je možno též pokrýt povrch misky čerstvým mechem.

Tip: Ideální je rostlinu nechat cca 1 měsíc ve vysoké trávě potom je úspěch zamechování téměř zaručený.

Substrát nesmí být mokrý,ale sypký ,aby se dal dobře zapracovat mezi kořeny. Mějte na paměti,že bonsai se nesmí v růstu brzdit ale naopak.Krásná bonsai se vyznačuje bujným růstem a krása koruny se dosahuje častým řezem nadzemní části nikoli krácením kořenů.Při zakracování kůlového kořenu jsme vždy opatrní ,aby jeho zakrácení nemělo katastrofický vliv na rostlinu,raději pomalu a jistě, vždy při přesazování o max. 1/4. Ideální stav je, když rostlina má plochý kořenový bal. Při zakrácení kůlového kořenu přebírají jeho funkci boční kořeny, které potom rychleji rostou a sílí.

První tři týdny až měsíc po přesazení rostlinu necháváme ve stínu a zásadně nehnojíme.
Ideální období pro přesazování je časné jaro(březen,duben) než rostlina začne rašit. Zároveň je možno provést i radikální zpětný řez Podrobný popis přesazování bonsají najdete v sekci PŘESAZOVÁNÍ , kde je vše podrobněji popsáno.

V přírodě rostou buky ve vlhkých a, kyprých ale i kamenitých půdách, substráty by měly být dostatečně humózní a dobře propustné. Buky však nejsou na substrát nějak náročné a vystačíme si s se zeminou rašelinou a pískem . Smícháme je v poměru 2:1:1.

Odborní pěstitelé používají k pěstování akadamu, což je speciálně upravovaná jílovitá zemina dovážená z Japonska, která je však velmi drahá . Vylepšenou směsí je akadama,zahradní zemina, štěrk a písek. Akadama se pak smíchá se zeminou (tuto je například ideální získat z krtinců na loukách ,protože neobsahuje semena plevelných rostlin má v sobě hodně živin) a to v poměru 1:1 a přidáme jeden díl rašeliny.Většina pěstitelů si pro buky míchá vlastní směs a to v poměru : dva díly zeminy,dva díly rašeliny,jeden díl hrabanky a jeden díl písku. Takto namíchaný substrát není sice ideální ,ale vyhoví základním požadavkům rostliny. Zásadně se nedoporučuje používat balené zeminy, pakliže nejsou přímo určeny k pěstování bonsají. Použitím takovýchto zemin by jsme mohli rostlině spíše uškodit, protože garantovaný obsah směsi se velice často liší od skutečnosti.

Choroby a škůdci:

Naši škůdci kteří napadají buky nepředstavují zvlášť velké nebezpečí, ale v případě,že by jsme nezasáhli mohli by na rostlině způsobit vážné škody. nebezpečím pro buky jsou houbové choroby.Tyto se nejčastěji šíří zálivkou z tohoto důvodu není vhodné zalévat na noc,ale brzy ráno ,aby listy přes den oschly.Preventivně i při aktuálním napadení používáme obvyklé fungicidy obsahující měď ,které jsou běžně k dostání v zahradnictví .

Tato houbová choroba se však může zaměnit s jevem který vzniká jestliže nezaléváme dešťovou vodou. Dochází k hromadění solí v substrátu a okraje listů začínají hnědnout,podobný jev se vyskytuje také jestliže rostlina má delší dobu nedstatek vláhy.

Nejčastějším hmyzím škůdcem v průběhu vegetace je stromovnice buková, kterou poznáme podle bílých voskových výměšků na spodní straně listů nebo mšice vlnatky které buky také často napadají hlavně zjara kdy je potřeby rostliny ošetřit jinak dojde k deformaci a zkroucenílistů a rostlina pak celou vegetaci strádá.

Stromovnice buková

Stromovnice buková  
Stromovnice buková  
Stromovnice buková  

Tento škůdce by velice snadno unikl pozornosti , kdyby ho neprozradily velice bohaté voskové nitě. Mšice, které vytvářejí v průběhu roku několik pokolení, se zdržují ve skupinách na spodní straně bukových listů. Žijí i na bukových semenáčcích. Není možné je zaměnit s jiným druhem. Stromovnice přezimuje ve stadiu vajíček; jsou kladena do prasklinek větví nebo na šupiny pupenů.

Likvidujeme zimním preventivním postřikem na bázi olejových postřiků a v průběhu vegetace běžnými insekticidními přípravky, které jsou opět běžně k dostání v zahradnictvích. Na druhu až tak nezáleží a nabídka je poměrně veliká.

Ostatní druhy škůdců již nejsou pro rostlinu tak devystující a likvidujeme je nejlépe sběrem.

Skákač bukový

Skákač bukový  

Skákač bukový není pro rostlinu nebezpečný a likvidujeme ho nejlépe mechanickým sběrem.

V únoru provedeme postřik proti přezimujícím škůdcům(za bezmrazého počasí).Použijte jakýkoli insekticid proti přezimujícím škůdcům.Ideální jsou postřiky na bázi olejových materiálu,např. OLEOKOL. Postřik vám doporučí v zahradnictví podle aktuální nabídky. Buky dále trpí houbovými chorobami které se mohopu projevovat zahnědnutím okrajů (špiček)listů . tato choroba není nebezpečná púoužijeme postřik nějakým měďnatým fungicidem.

Všechny doporučené postřiky pro ochranu najdete v našem internetovém obchůdku Bonsai Nebari .

Hnojení:

Nedostatek živin: žilky listů jsou tmavozelené,listová čepel nepravidelně hnědě zbarvená.V tomto případě provedeme hnojení na list. Pozor nezaměnit s příznaky, které vznikají na listech při zasoleném substrátu, kde okraje listů jsou pravidelně hnědé. Stává se to po horkých a parných dnech, kdy se používá k zalévání voda ze studny nebo z vodovodu.Tomuto úkazu se spolehlivě vyhneme používáním vody dešťové a pravidelnou zálivkou.

Když bonsaj přesazujeme je ideální použít hnojivo u kterého dochází k pozvolnému uvolňování živin.Nejlepší pro tento účel je hnojivo OSMOKOTE . Jsou to malé kuličky,hnojivo zalité v pryskyřici. Výhoda tohoto produktu oproti ostatním druhům je ta,že se hnojivo uvolňuje do substrátu v průběhu celého vegetačního období (3-4 měsíce) a to poměrně rovnoměrně .K tomu v období od března do poloviny srpna používejte k přihnojování tekuté hnojivo třeba i takové ,které je zároveň výborné jako hnojivo na listy. Zálivku s hnojivem aplikujte na rostliny cca 1x za 14 dnů až 3 týdny a postřik na listy občas i v kratším intervalu.Pakliže jste při přesazování použili hnojivo OSMOCOTE, používejte poloviční dávkování ostatních hnojiv. Pro tyto účely je ideální zakoupit 2 l zahradnický rozprašovač s pumpičkou, který je možno použít i na ostatní postřiky.

Od poloviny srpna do konce září je ideální aplikovat krátkodobě fosforečné hnojivo . Hnojit dusíkatými hnojivy přestáváme v 1/2 srpna a přejdeme na draselné hnojivo, které zajistí dobré vyzrávání výhonů , které se stávají odolnějšími proti mrazu. V dalším roce již hnojivo OSMOCOTE neúčinkuje a je nutné ho zapravit do vrchní vrstvy substrátu nebo se vrchní vrstva pouze poklade .Jinak je možné použít jiný druh hnojiva ,ale s tím vždy zpočátku opatrně,než vyzkoušíme jeho sílu. Dávkování hnojiv vždy dodržujte tak,jak je uvedeno výrobcem. Pro začátečníky, kteří ještě nemají s hnojivy takové zkušenosti doporučuji používat trochu menší dávky (raději poloviční zvláště když z hnojivem nemáte ještě žádné zkušenost), může totiž dojít k popálení kořenů a úhynu rostliny. V případě,že rostlina jeví známky poškození a máte podezření,že jste předávkovali hnojení ,rostlinu okamžitě přesaďte.

Hnojivo   OSMOCOTE - hnojivo zalité v pryskyřici ,dochází k pozvolnému uvolňování živin v průběhu celého vegetačního období.

Obecně je také doporučeno hnojivo obměňovat . Místo VEGAFLORU můžete např. s úspěchem použít např. FLORAN nebo KRISTALON,který si někteří pěstitelé velmi chválí..V každém zahradnictví si vyberete nebo objednáte ve specializovaném obchodě s bonsajemi.Jestliže Vám Váš zahradník doporučí i jiné hnojivo, není důvod se mu, ale zpočátku opatrně a v poloviční dávce.

V našem internetovém obchůdku Bonsai Nebari najdete doporučená hnojiva která jsou spolehlivě odzkoušena.

TIP: Doporučuje se začít s hnojením až po vyrašení listů (jinak vyrostou velké listy).Jestliže chceme docílit intenzivního podzimního vybarvení musíme kromě zálivky a vystavení buku na slunce naposledy přihnojit dusíkatými hnojivy začátkem srpna.

Podrobné informace o hnojivácha hnojení bonsají najdete v sekci HNOJENÍ BONSAJÍ .

Zaštipování a řezání:

Řez větví: Základní řez silných větví v koruně provádíme začátkem od poloviny května . Větší řezné rány ošetříme vhodným balzámem na řezné rány. Drobné větévky zakracujeme tak, aby byly zakončeny pupenem a to v tom směru ve kterém chceme aby docházelo k růstu větve. Větvičky nezaštipujeme těsně za pupenem, ale necháváme 5-10 m kousek větvičky ,tento čípek během vegetačního období zaschne a můžeme ho odstranit později a nehrozí nebezpečí odumření pupenu .Letní výhony které se vytvářejí po nevhodně načasovaném prvním zaštípnutí a které na rostlině vyrazí obvykle v červnu. Pokud je nepotřebujeme k tvorbě struktury koruny jsou v podstatě nepotřebné. Mají totiž dlouhá internodia(vzdálenosti mezi listy ) a vyrůstají na nich světlé a zdeformované listy.Abychom šetřili stromu energii již v zárodku je vyřezáváme. Pokud je necháváme z důvodu zahuštění koruny vyrůst,jejich další zakrácení provedeme dle počasí a místních podmínek zhruba začátkem července.Pokud tento zásah provedeme brzy, výhony znovu proraší a do zimy již nevyzrají. Pokud ho provedeme pozdě ,buk vytvoří pouze zárodky budoucích pupenů a větvička v následujícím vegetačním období buď pozdě nebo vůbec nevyraší.

Zaštipování a řezání  
OBR 1
Zaštipování a řezání  
OBR 2
Zaštipování a řezání  
OBR 3
Zaštipování a řezání  
OBR 4
Zaštipování a řezání  
OBR 5

Abychom udrželi korunu stromu v přijatelné velikosti musíme zaštipovat nově se rodící výhony ve fázi kdy první lístky začínají opouštět pupen(OBR 1.)V této fázi můžeme zaštípnout výhon nehty (OBR 2) Často je to otázka několika málo dnů kdy je třeba na tento okamžik čekat. Pokud se vám podaří tyto výhony zaštípnout včas, buk se během vegetace věnuje pouze tomu , aby na zbytku nové větvičky vytvořil několik pupenů,které se v příští vegetaci stanou základem jemně se větvící koruny. Pokud toto nestihnete a budete redukovat nově se tvořící větévky později , snažte se to udělat co možná nejdříve. Pro tuto práci již můžete použít i ostré nůžky(OBR.3). I tak je třeba počítat ,že nové výhony proraší a narostou letní výhony. Nemělo by se ale stát, aby se nové výhony plně rozvinuly(OBR 4). Jak je vidět na obrázku 4, vyrostou z pupenu již hotové a jsou zakončeny vrcholovým pupenem,ve kterém jsou zárodky nové větvičky pro další vegetační období. V krátké době zdřevnatí a korunka buku je tak rázem o 20 cm větší.Pokud se tak přece jen stane nezbývá nic jiného ,než je ve správnou dobu(začátek července) pokrátit (OBR5). Je to ale škoda, protože nejenže vysilujete rostlinu,která až do léta zbytečně tvořila něco,co jí pak odeberete, ale zároveň jste ztratili spoustu drahocenného času.

Letní řez:

Pokud potřebujete např. ve větší míře zrekonstruovat korunu je dobré provádět tento zásah začátkem června, kdy je buk v plné růstové síle: Je to jistější než na jaře, protože v této době se lépe probouzí spící pupeny a i silné větve více obrážejí. Předpokladem úspěchu je i to ,že rostlinu po tomto zásahu umístíte na slunce(pozor na vyschnutí substrátu),které spící pupeny doslova vytáhne.Může se stát,že některé listy,pokud byla před tím bonsai v polostínu,slunce spálí,ale v této fázi tvorby koruny to není důležité. Na podzim opadnou a na jaře vyraší jiné. Množství výhonů,které po tomto zásahu vyráží,můžete již v zárodku s ohledem na budoucí podobu nové koruny korigovat (vylamovat).Rostlině budete šetřit sílu a nové větévky se budou lépe vyvíjet.S listy které se na nových větvičkách objevují a mají jiný tvar,barvu a velikost si nedělejte starosti,v příštím roce již narostou ty správné. A jedna dobrá rada na závěr . Pokud chcete na buku provádět jakýkoliv razantnější řez, musí být rostlina dobře zakořeněná a v dobrém zdravotním stavu. Tato rada platí hlavně pro začátečníky . Odlistění buků se nedoporučuje.

Řez listů:

U některých se koncem červa doporučuje provést tzv. odlistění. Odstřihne se pouze čepel listů a řapíky se ponechají. Dojde k prorašení pupenů které jsou umístěny v paždí listů a narostou nové a menší listy. U buků se však toto zásadně nedoporučuje buk toto odlistění nesnáší dobře, každopádně jestli jsme se pro toto rozhodli nevystavujeme po tomto zásahu buk na přímé slunce.

Drátování:

Drát pro tvarování: U buků neplatí zvláštní pravidle pro drátování. Velice podrobně se drátování a tvarování věnujeme v kapitole TVAROVÁNÍ DRÁTEM

Zalévání:

Umění zalévat nelze vyčíst z návodu. Zásadní pravidlo je nepřelévat, ale ani netrápit rostlinu suchem. Důležité je používat vodu teplou jako je okolní vzduch. Večer zalévat tak, aby listy ještě stačily oschnout a zamezilo se tak případnému vzniku plísně. Je nutno pamatovat, že každý substrát má trochu jinou schopnost přijímat a hromadit vodu. Jestliže je substrát málo propustný ,voda proniká jen mělce narušuje strukturu jen vrchní vrstvy a následné odpařování pak způsobuje praskání a vysychání povrchu a následně jeho pukání , což nepůsobí zrovna esteticky. Nevhodný je i příliš propustný substrát ,kterým voda rychle proteče a neudrží v sobě vlhkost. Vlhkost substrátu je schopna výborně podržet rašelina, která je do substrátů přimíchávána . Zalévat proto musíte s citem a zvláště pak v parných dnech častěji (pozor nikdy na prudkém slunci na listy).Závlaha, která smočí pouze povrch je škodlivá stejně, jako častá vydatný zálivka,která způsobí trvalé nasycení půdy vodou a v důsledku toho vytlačení kyslíku z půdy,který je pro rostlinu stejně důležitý jako vláha.

Zalévat by se mělo nejlépe ráno a večer. Nesmíme zapomenout na to ,že rostliny potřebují vláhu i v zimě. Jestliže nemrzne a je sucho zaléváme je i v zimě.

Důležitá je kvalita zálivkové vody. Nejideálnější je samozřejmě voda dešťová, ale pozor na průmyslové oblasti, kde tato voda může obsahovat množství škodlivin,které ji znehodnocují a našim rostlinám může spíše uškodit.Problematické bývají i vody z vodních toků,které mohou být znečištěny odpady z průmyslových závodů i když toto riziko je dnes už malé. Ideální je koupit konev s co nejjemnějším kropením a kropit přímo na substrát nebo mech. Na trhu jsou k dostání krásné měděné konve se speciálními jemnými kropítky. Podívejte se na konve do sekce NÁŘADÍ a VYBAVENI .

V případě ,že do zálivky přidáváme hnojivo na list, kropíme samozřejmě i list. Za dlouhodobě vlhkého počasí se nedoporučuje nezalévat přes listy ,je zde větší riziko napadení rostliny plísněmi.

Problém často nastává při odjezdu na dovolenou.Zvlášť problematické bývá toto období pro pěstitele, kteří nemají koho poprosit, aby jim rostliny v nepřítomnosti zaléval.

V tomto případě je asi nejlépe rostlinu umístit do trvalého stínu a dát do lavoru s vodou ,rostlina trvalým přemokřením sice může utrpět, ale přežije, kdežto sucho jí zcela určitě zahubí. Na trhu jsou i některé závlahové systémy, které lze takto použít, ale většinou jsou poměrně drahé a jejich účinnost může za určitých okolností selhat .Mělo by se zalévat výhradně dešťovou vodou, protože rostliny jsou náchylné na zasolený substrát a dochází pak k zahnědnutí okrajů listů.Toto platí zvláště u buků a habrů. Nikdy nezaléváme za prudkého slunce, protože kapky vytvoří na listech malé lupy a dochází k popálení listů.
Podrobně se tomuto tématu věbnijeme v kapitole ZALÉVÁNÍ BONSAJÍ .

Tip: zalévejte výhradně dešťovou vodou povrch substrátu bude stále stejný a nebude potažen vysráženými solemi a mechu se bude dařit.

Buky na vyschnutí substrátu reagují zhnědnutím okrajů a poté schozem listů pakliže není trvalé sucho delší jak cca 24 hod a rostlina není pro trvalým sluníčkem je zde nějaká naděje že nové popeny proraší ale mnohdy se tak stane až příští jaro. Jestliže dojde k opadu listů přeschnutím substrátu rostlinu umístíme trvale do stínu.

Přezimování:

Buk je možno zimovat venku na záhonech,protože ve volné přírodě většinou zimují na extrémních stanovištích.. Na podzim vyjmeme rostlinu z keramické misky a zakopeme ji na záhoně až po bázi kmene.Je dobré, pakliže máte možnost, obalit kořenovou soustavu drátěným pletivem,aby se kořeny nestaly potravou pro hlodavce. Jinak se o ni nemusíte starat, nebo je nutná jenom zběžná kontrola. Není na škodu rostlinu přihrnout listím nebo chvojím.

Zazimované bonsaje by v žádném případě neměly být vystaveny přímému slunci a na záhonech by měli být za slunečných a mrazivých dnů stíněny,aby nedocházelo k odpařování vody. Ideální je, když je zazimovaná bonsai pokryta vrstvou sněhu.Sníh zároveň zabraňuje předčasnému vyrašení a případnému zmrznutí nových výhonů a zároveň rostlinu chrání před velkým mrazem. Bonsaje které zimujete ve sklepě je nutno pravidelně kontrolovat.

Nejčastější příčinou úhynu bývá vyschnutí substrátu v misce nebo jeho vymrznutí, pakliže v zimovišti mrzne. Jestliže místnost, ve které jsou zimovány, není dostatečně větrána, může docházet ke vzniku plísní. Teplota by neměla při zimování v místnosti nebo sklepě trvale přesáhnout 5 stupňů. V tomto případě by mohli začít rostliny předčasně rašit.

Velikost buků pro bonsaje:

Nejkrásnější bonsaje z buků jsou od 30 do 80-ti cm výšky.V této velikosti lze na stromku uplatnit již všechny pravidla pro tvarování,pravidelně se zužující linii kmene, praravidelné zavětvení kdy první dolní větev nasedá v cca 1/3 výšky stromu, skladbu kosterních věrví a jejich následné jemné větvení.Toto vše je u malého stromku problematické a bonsai poté nepůsobí přirozeně.

Buky lze tvarovat snad do všech stylů a ve všech stylech působí krásně. Buk je považován mezi bonsajisty za krále mezi stromy. Na buku vyniknou všechny charakteristické rysy bonsaje. Nádherný je jak olistěný tak v zimě opadaný. Buk vřele doporučuji všem pěstitelům kteří s bonsajemi začínají. Jeho zaštipování je trochu věda ale když se budete držet jednoduchých zásad vše zvládnete. Podívejte se naše krátké video v úvodu.

Buk lesní  
podzimní vybarvení listů bývá opravdu nádherné
Buk lesní  
bonsai buku v létě  
bonsai buku v létě
Buk lesní
  bonsai toho samého buku v zimě

A takto má bonsai buku vypadat:

bonsai buku  
bonsai buku  
bonsai buku  

(c) Bonsai Nebari - bonsai - bonsaje | Mapa webu | Internetové obchody | Odkazy | webdesign ABweb.cz